Karel Kovařovic
*9.12.1862 Praha, +6.12.1920 Praha, hudební skladatel. Narodil se v hudební rodině na Malé Straně.
V letech 1873-1879 absolvoval pražskou konzervatoř ve hře na klarinet, harfu a klavír. 1878-1882 byl žákem Zdeňka Fibicha v oboru hudební skladba a zpěv studoval na Pivodově škole v Praze. 1879-1885 hrál v orchestru Národního divadla na klarinet a harfu. 6 let působil v orchestru Národního divadla (harfa, klarinet), pak nastoupil jako dirigent v Brně. Za rok přešel do Plzně jako ředitel zpěvohry. Další rok, 1887, začal učit na Pivodově škole v Praze, kde se v roce 1898 stal ředitelem. V roce 1895 pořádal orchestry na Národopisné výstavě v Praze. Napsal mnoho hudebních skladeb, mezi nimi tyto opery: Ženichové, Cesta oknem, Noc Šimona a Judy, Psohlavci (podle Aloise Jiráska), Na Starém bělidle (podle Boženy Němcové), Slib. V letech 1900-1920 byl ředitelem opery Národního divadla.
V roce 1912 se na Karla Kovařovice obrátil Antonín Benjamín Svojsík, jestli by složil hudbu k junácké hymně, jejíž slova "Junáci vzhůru, volá den" napsal básník František Seraf Procházka. Hymnu, ke které Karel Kovařovic vytvořil hudbu, členové skautského hnutí Junák zpívají dodnes.
Mnoho umělců z opery Národního divadla muselo na bojiště 1. světové války. Po jejím končení se Kovařovic se s velkým elánem dal do obnovy souboru opery Národního divadla. Uspořádal velice zdařilý zájezd orchestru a sólistů do Londýna a Paříže.
Zanedlouho těžce onemocněl a zemřel tři dny před svými 58. narozeninami v sanatoriu v Podolí. Pohřben na Olšanských hřbitovech (V, 16, 32).
František Seraf Dominik Procházka
*15.1.1861 Náměšť na Hané, +28.1.1939 Praha (František Serafínský, František Serafín), spisovatel, překladatel a básník. Při křtu dostal první jméno podle sv. Františka z Assisi, zvanému Serafínský (*).
Otec byl kovář. František po Základní škole absolvoval v letech 1873-1881 Slovanské gymnázium v Olomouci, a po jeho dokončení vstoupil do kněžského semináře.
V roce 1883 přešel do Prahy na studia filosofie, latiny, řečtiny a češtiny na Univerzitu Karlovu. V roce 1886 se stal učitelem a od roku 1891 pracoval jako redaktor časopisu Malý čtenář a v roce 1900 se stal ředitelem Městské knihovny na Vinohradech. 1913-1939 byl šéfredaktorem časopisu Zvon. Překládal knihy, které napsal Julius Verne a Guy de Maupassant. Jeho díla jsou zaměřena hlavně pro děti. Člen České akademie věd a umění.
Na základě objednávky Antonína Benjamína Svojsíka, který ho požádal o složení slov hymny pro vzniklé hnutí junáků, napsal František Seraf Procházka v roce 1912 slova písně „Junácká". Spolupracoval se skladatelem Karlem Kovařovicem, který k hymně složil hudbu. Píseň má 5 slok. 1. a 5. sloka se staly hymnou českých junáků a od roku 1915 i českých skautek. Junácká hymna byla oficiálně schválena v roce 1945.
František Serafínský Procházka zemřel 14 dní po svých 78. narozeninách, údajně pohřben na Olšanských hřbitovech ve stejném hrobě s Karlem Kovařovicem.
-----------------------------------
(*) sv. František z Assisi se 14.9.1224 modlil na hoře La Verna a měl zde vidění Ježíše Krista s anděly serafy. Podle toho vidění byl František nazván Serafínský.
Anděl serafín (hebr. seraf=oheň) je duchovní bytost a je znázorňován se šesti páry zářivých křídel. Serafíni symbolizují očistu a lásku. Jsou ochránci Božího trůnu a podle proroka Izajáše zpívají Bohu chvalozpěv (Iz 6,3). Mezi známé serafíny patří archanděl Michael (Michal), Gabriel a Rafael. Jejich andělským "kolegou" serafínem byl Lucifer, který byl po vzdoru proti Bohu svržen z nebe.
Pro málo známou spojitost se sv. Františkem z Assisi je křestní jméno Františka Serafa Procházky mylně zapisováno, např.: Severín (Hudba v Junáku-svazu skautů a skautek, s.33, Praha 2012).
