Rovering
„Její osobnost je daleko důležitější
než její znalosti“
„Jeho osobnost je daleko důležitější
než jeho znalosti“
Rovering je cesta pro silné duchem.
Roveři (rowers) a rangers (mladší RS 15-19, starší RS 19-26 let).
Dospívající skaut se stává roverem. Dospívající skautka se stává rangers.
I když se už roveři a rangers neúčastní pravidelných schůzek oddílu, nezapomínají na své mladší bratry a sestry: vlčata a světlušky, skauty a skautky.
Symbolem roverů je poutnická hůl, která je na vrcholu 
rozvětvená do tvaru Y. 
Dalším symbolem je mušle, kterou si poutníci spínali plášť. Barvou roverů a rangers (RS) je tmavá červeň dozrálého plodu bobule hlohu: dozrálý, vyspělý junák a dozrálá, vyspělá skautka. Roveři i rangers na kroji nosí červenou šňůrku.
Znakem roverů (mladých mužů) a rangers (mladých slečen) je červený štít a na něm tři stříbrná supí (paví nebo pštrosí) pera, provlečená zlatou královskou korunou.
Pod štítem je heslo roverů a rangers „SLOUŽÍM“.
Heslo i pera na znaku, který roveři a rangers používají, měl podle legendy ve 14. století český král Jan Lucemburský. Po jeho smrti (+26.8.1346) v bitvě u Kresčaku (Crécy-en-Ponthieu) si vzal Janovu přilbici s třemi pery Černý princ (Eduard z Woodstocku 1330-1376, princ waleský), syn anglického krále Eduarda III.
Ve skutečnosti král Jan měl na přilbě černé orlí pero se zlatými lipovými lístky. Legendu o perech zapsal v knize Dějiny národu českého František Palacký: "Na znamení vítězství sňal král anglický z přilbice Janovy tři supí pera s heslem Ich dien a dal je svému synovi Černému princi, který si přední čest toho dne vysloužil. On je dal do svého štítu a jako princ waleský je užíval." Tento znak princové z Walesu stále užívají. Od nich převzali heslo a znak angličtí roveři a po nich roveři na celém světě.
Původní heslo ICH DIEN (Sloužím) není německého původu, ale galského. Původně znělo: "Eich Dyn" (ich dene=náš člověk). Princ waleský měl původně ve znaku zlatého draka na červeném poli. Erb tří per a heslo zdědil po své matce Filipě Henegavské (1312-1369).
Patronem (ochráncem) roverů je apoštol svatý Pavel (viz Duchovní ochránci) a jeho svátek 29.6. je svátkem roverů a rangers.
Slovesa ROVE a RANGE = putovat, toulat se a při tom zkoumat, prozkoumat, co se nestihlo ve skautském věku. Rover=poutník (putující na cestě). Původně slovo rower použil Baden-Powell ve své knize ve smyslu veslař. Tak jako se veslař umí vyhýbat velkým vlnám na moři, tak se má rover vyhýbat překážkám (nástrahám) v životě.
Starší skautky jsou rangers=lesní hlídka (ochránkyně přírody). Název navrhla Olave Baden-Powellová: Range=plout stejným směrem (ekvivalent chlapecké roverské skupiny), volně se toulat (i v myšlenkách a mohou objevovat další území a témata), vidíme do dálky (hledí jak konat dobro). Ranger= ten, který hlídá velkou plochu země (má nadhled a smysl pro zodpovědnost).
Rover, který pomáhá podle svých možností v oddíle, není skautem určitého věku, ale je skautem vyšší duchovní úrovně.
Skauti říkají, že nadějí skautingu jsou vlčata. Aby byla vlčata nadějí pro skauting, je potřeba mít i rovery. Činností roverů je služba, kterou věnuje druhým.
Důležitým rozhodnutím v historii roveringu bylo v roce 1917 založení Skautského klubu svatého Jiří v Colchesteru (hrabství Essex, východní Anglie). Zakladatelem klubu byl *Henry Geoffrey Elwes-Strýček Elwes (*1873, +21.9.1936), který už v roce 1902 založil Klub mladých mužů-sv. Jiří, v roce 1908 vznikl z tohoto klubu skautský oddíl. V klubu sv. Jiří se shromažďovali starší skauti, kteří se vraceli z Velké (1. svět.) války. Váleční hrdinové Seniors Scouts (starší skauti) si zvolili označení rovers-scouts (poutníci-skauti), aby vyjádřili svou touhu po svobodě a dobrodružství. V listopadu 1919 byla oficiálně ustanovena Roverská skautská sekce ve skautingu. Robert Baden-Powell vydal knihu Rules for Rover-scouts (Pravidla pro rovery-skauty), kde píše, že: "Rovering je třetí krok ve vzdělání skauta".
(*Henry Geoffrey Elwes-Strýček Elwes, *1873, +21.9.1936), redaktor časopisu Věstník ústředí v letech 1911-1922. Časopis byl přejmenován na Scouter. Elwes spolupracoval s Robertem Baden-Powellem a podporoval ve skautingu křesťanské zásady. Od roku 1922 byl Elwes na invalidním vozíku).
V roce 1918 starší skautky vytvořily oddíly rangers (roverek) a usilovaly o vytvoření dívčí sekce. Ta byla ustanovena v roce 1929. Obě sekce pokračovaly ve spolupráci, která vznikla v předešlých letech. Hlavní osobností se stala Philipa Bondová (Philips Bond), která představila dívčí rovering v časopise The Guider (Skautská vedoucí). Spolupráce roverů a rangers splynula někdy natolik, že mnozí spolu uzavřeli manželství.
Rovering je cesta životem.
Vlče a skaut se připravuje pod dohledem dospělých na to, aby byl na vše připraven: podle hesla, zákona a slibu. Rover zná význam řádu a pořádku. Jen heslo se mění z „BUĎ PŘIPRAVEN“ na „SLUŽBA“. Heslo „SLOUŽÍM“ přijali roveři v Anglii, protože chtěli, jako rytíři ve středověku, sloužit svému národu a svým bližním. Český král Jan Lucemburský byl ve své době skutečným rytířem v pravém slova smyslu a jako opravdový rytíř sloužil.
Jak tedy slouží a může pomáhat rover a rangers?
Určitě může pomoci s vedením oddílu. Rozšiřuje zásady Dobra, poctivého života, čestnosti a slušnosti. Snaží se žít pro druhé a s druhými, umět občas zapomenout na sebe, ale také si umí udělat na sebe čas. To je skutečný rovering–cesta životem. Rovering dává smysl v životě.
Mnoho lidí si představuje pobyt v přírodě jen jako slunné dny, oheň, teplo a pohodu. Ale málokdo vidí krásu v lijáku a bouři. Zbabělci se při nepřízni sbalí a utečou. Chtějí žít bez velké námahy a odříkání.
Milý bratře rovere, milá sestro rangers, představ si dlouhou a úzkou chodbu bez oken s množstvím dveří po obou stranách.
Některé dveře člověk otevře z nutnosti – jídlo, sebezachování.
Jiné proto, aby obstál ve společnosti ostatních lidí – řeč, vzdělání.
Další dveře jdou otevřít těžce a mnozí se nedokážou s nimi poprat a tak je nechají zavřené – přátelství, bratrství.
Rover, který chce být prospěšný sobě i druhým, otevře tyto dveře, aby v chodbě bylo více světla pro ty, kteří jdou s ním a za ním.
Bratře a sestro, otevři i ty dveře na chodbě svého života, aby mezi lidmi bylo více světla–dobra, přátelství, víry, spravedlnosti a pohody.
Buď skutečným rytířem–šlechetným člověkem/šlechticem. To je pravý význam slova šlechtic–být ušlechtilý.
Budeš-li skutečným roverem, skutečnou rangers, záleží jen a jen na tobě. Pak budeš skutečným skautem, skutečnou skautkou = skutečným člověkem. Bratře a sestro, budeš požívat úctu mezi lidmi.
„Skautovi lze odpustit neznalost dovedností, doplní ji brzo při dobré vůli, nelze mu však odpustit ryzost charakteru." (A. B. Svojsík)
RANGERS a ROVERS
Rovering je součást skautingu, a to i přes případné rozdíly mezi dívčím a chlapeckým skautingem. Oba vycházejí ze stejného slibu, zákona, hesla i příkazu, oba uznávají stejné ideály a základní principy, používají stejné metody a oba mají stejný cíl. Rangers (rendžrs) i roveři mají heslo „Sloužím“. Pro oba platí slova lorda B-P o smyslu a cíli roveringu: „Sám řiď svůj člun“ a „Být připraven na dospělost“. Je nutné uznat rozdílný vývin při utváření povahy, mentality a jiných sociálních a životních rolí dívek a chlapců při dospívání i v dospělosti. Skauting jako výchovné hnutí respektuje individuální osobu, ale i rozdílnost v životním poslání žen a mužů a dává prostor pro přirozený vývoj jednotlivců obou pohlaví. Jedním z důležitých prostředků výchovy je mít svého vlastního hrdinu, životní vzor s kladným vzorem. Skauting je cesta současným životem a ten je ovlivňován mnoha událostmi a příčinami. Některé změnit můžeme, jiné ne. Rovering není dobrodružný a romantický způsob trávení volného času, rekreace, sportovní klub, nebo jakýkoli jiný kroužek. Skauting, Junák – český skaut, není zájmovou organizací a aktivity nejsou cílem, ale jsou prostředkem výchovy. Nejsme skauty a skautkami pouze v lese, ale snažíme se každý den ve své rodině a ve společnosti plnit slib, zákon a heslo. Rangers i roveři mají stejný skautský cíl a měli by se při svém „putování“ setkávat a navzájem si pomáhat. Jsou ale rozdílní ve svém pohlaví a proto jdou svou vlastní cestou, na které poznají sebe sama.
Roveři - rytíři moderní doby se mohou ztotožnit se svým příkladem, který jim pomůže překonávat nástrahy v dospívání. Vzorem v chování může být středověký rytíř, hrdinný muž v brnění a to i v přeneseném slova smyslu. Rovering je součást skautingu a je také jednou z životních cest přípravy na dospělost s vlastní rodinou. Není to jen příprava na drsný pobyt v přírodě s turistickými, tábornickými, zálesáckými a indiánskými dovednostmi.
Rangers zvládají různé dovednosti roverů, ale bez roverské drsnosti. Dívky jsou ctižádostivé a soutěživé, přátelsky otevřené, mají ženský takt a empatii (vcítit se do druhého). Mají schopnost uplatňovat svou vrozenou citlivost, porozumění a pochopení. Vzorem pro rangers mohou být ušlechtilé ženy. Rangers jsou otužilé, statečné, fyzicky zdatné a sportovně založené. Rangers směřují své schopnosti sklony k založení rodiny a vytváření nového domova.
Rovering je pokračováním skautské cesty, která nabízí mladým lidem se skautským srdcem ideály, smysl života a cíl. Cesty rangers a roverů mají své překážky, křižovatky a rozcestí. Jejich kroky jsou společně, někdy jdou vedle sebe nebo za sebou. A to je příležitost, která by neměla být promarněna.
