Patronka českých světlušek
2. března
a
13. listopadu
2.3./13.11. Svatá Anežka Česká, princezna a řeholnice
kanonizační obraz sv. Anežky z 12.11.1989
skutečný portrét sv. Anežky na sloupu v kostele Nejsvětějšího Spasitele v Anežském klášteře v Praze
bankovka s portrétem sv. Anežky, zrušena v roce 2011 (rok 800. výročí Anežčina narození)
socha sv. Anežky na Václavském náměstí
Sv. Anežka Česká (Pražská, Přemyslovna), princezna, dcera českého krále Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské. Abatyše klarisek.
* 20. 1. 1211 na Pražském hradě (dříve se uvažovalo i o letech 1206, 1208), + 2. 3.1282 (pondělí) Na Františku v Praze. Sestra Václava I., teta Přemysla Otakara II., prateta Elišky Přemyslovny, matky Karla IV.
Uměla česky, francouzsky, německy a latinsky. Hrála na harfu. V r. 1225 navštívila se svým otcem Přemyslem Otakarem I. hrad Loket, kde byl o 100 let později vězněn Karel IV., který zde těžce onemocněl a na její přímluvu byl uzdraven. V roce 1212 byla zasnoubena princi Konrádovi (*1196), synu Jindřicha Bradatého (Slezského) a sv. Hedviky Slezské.
Poslána na výchovu do kláštera cisterciaček v Třebnici 1213 – 1214. Po tragické smrti Konráda byla v r. 1214 zasnoubena vratislavskému vévodovi Boleslavu Slezskému. 1214 – 1215 na výchově v Doksanech. V r. 1220 zasnoubena Jindřichovi VII. Štaufskému, synovi římského císaře Bedřicha (Fridricha) II. 1220 – 1222 bydlela ve Vídni, zásnuby zrušeny. Jindřich VII. Štaufský byl oženěn s Markétou Babenberskou (později 1. manželka Přemysla Otakara II.). Další nabídka k sňatku přišla z Uher a z Anglie. V r. 1228 zasnoubena anglickému králi Jindřichovi III. a 1233 císaři Bedřichu II. (Bedřich, Fridrich II. v r. 1212 vydal Zlatou bulu sicilskou). Všechny zásnuby byly z politických důvodů zrušeny, poslední se rozhodla zrušit sama a odešla z Hradu sloužit chudým a nemocným.
S pomocí svého bratra krále Václava I. založila v r. 1231 klášter minoritů (františkánů) OFM a klarisek OSCI Na Františku. U pražského kostela sv. Haštala založila špitál (nemocnice, chudobinec a útulek pro pocestné). K jeho provozu založila mužské špitální bratrstvo. 11. 6.1234 vstoupila ve věku 23 let do kláštera, kde ji 179. papež Řehoř IX. ustanovil 31. 8.1234 abatyší a vzal klášter pod svou ochranu. Dopisovala si se sv. Klárou z Assisi (1234 – 1236), poslední dopis dostala 27. 8.1253. Napsala 22 dopisů papežům do Říma. 9. 4.1237 dostal klášter úlevy od papeže Řehoře IX., aby sestry na zimu používaly kožešiny. 14. 4.1237 bylo mužské špitální bratrstvo přeměněné na řád křižovníků s červenou hvězdou (jediný český mužský řád). Znak řádu křižovníků vznikl v r. 1244, v r. 1252 ho potvrdil pražský biskup Mikuláš z Riesenburku. Hvězda byla dána do znaku z rodového erbu prvního velmistra řádu Alberta ze Šternberka (Hvězdná hora).
Od 15. 4. se z pokory chtěla vzdát se titulu abatyše, 9. 5.1238 dostala schválení a přijala titul starší sestra (sorror maior). Při vypuknutí občanské války mezi králem Václavem I. a jeho synem Přemyslem Otakarem II. v r. 1249, je pozvala oba dva do kláštera, kde je 16. 8.1249 usmířila. 21. 5.1252 otevřela nový špitál u Juditina mostu. Ve vidění v r. 1269 byla ujištěna, že nezemře před smrtí svých blízkých příbuzných. 8. 9.1277 vstoupila do kláštera její praneteř Kunhuta (dcera Přemysla Otakara II.) 26. 8.1278 měla vidění smrti krále Přemysla Otakara II. Poslové z Milána ji měli údajně předat zprávu o smrti její sestry Blaženy Vilemíny Milánské (+ 1281 Milán).
Sv. Anežka zemřela v pražském klášteře na Františku, v době braniborské okupace, která byla nejtěžší pro naši zemi. Několik dní přicházeli zástupy lidí k jejímu vystavenému tělu. Pohřbena 15. 3.1282 ve svém klášteře na Františku. Vzhledem k politické situaci (braniborská okupace) se kněží ani pražský biskup Tobiáš z Bechyně neodvažoval pohřbít její tělo. Pohřeb vykonal generální představený minoritů Bonagracia Tielci (z kláštera sv. Jana v Persicetu), který cestou na kapitulu řádu ve Štrasburku, procházel Čechami a vykonal zde vizitaci českých minoritů.
Splnila se tak její předpověď, že „její tělo neuloží do země ani biskup, ani jiný kněz z jiného řádu, ale menší bratr, který ještě nebyl v Čechách.“ Byla pohřbena v kapli Panny Marie v klášteře na Františku. Sestry před husity její tělo převezly na neznámé místo.
Za husitských válek byl její hrob zničen a vypleněn. Zachovala se pouze Anežčina čelist, která byla dříve odvezena a je uchovávána ve španělském Escorialu. Tu v r. 1576 odvezla do Španělska císařovna Marie, vdova po císaři Maxmiliánovi II. Po její smrti ji zdědila její dcera Jana. Po vstupu do řádu klarisek ji odkázala Escorialu.
O její svatořečení usilovala Eliška Přemyslovna, která napsala papeži dopis 3.12.1328. V r. 1377 Karel IV. požádal o Anežčino svatořečení, klarisky v r. 1436 a 1450. V r. 1455 napsal litoměřický probošt Jan Papoušek předpověď, že: „v zemi České nenastane blahá doba pokoje a požehnání, dokud tělo svaté Anežky nebude nalezeno.“ Z tohoto zápisu vznikla legenda, že: „v Čechách bude lépe až bude Anežka prohlášena za svatou.“ V r. 1643 usilovali klarisky opět o její kanonizaci a hledali její tělo. 24.11.1679 požádal o kanonizaci císař Leopold I. Blahořečena papežem bl. Piem IX. 3.12.1874, který potvrdil staletou úctu k ní. V r. 1984 daroval španělský král Juan Carlos I. (Jan Karel) část ostatku vídeňským křižovníkům u sv. Karla. V červenci 1987 požádal kardinál Tomášek španělského krále Juana Carlose I. (Jana Karla), který byl na státní návštěvě v Praze, o darování části ostatku bl. Anežky z madridského El Escorialu. Ostatek byl přivezen v říjnu 1989. Přesto, že byla v Čechách ctěna už za svého života jako svatá, byla svatořečena (kanonizována) 265. papežem Janem Pavlem II. 12.11.1989 za účasti 10.000 poutníků z Československa, kterým se podařilo odjet do Říma i přes zákazy komunistických úřadů.
Za pět dní po svatořečení vypuklo v Praze studentské povstání (Sametová revoluce 17.11.), které svrhlo komunistický režim. 25.11. sloužil kardinál Tomášek děkovnou mši svatou k svatořečení (12.11.) Anežky České v zaplněné katedrále sv. Víta. Celé Hradčany zaplnilo 750.000 lidí. Dalších 300.000 lidí čekalo na Letné.
10.11.2009 provedl v kostele sv. Haštala na Starém Městě pražském radarový průzkum restaurátor Denis Anfilov. K tomuto průzkumu ho vedlo svědectví františkánky Anny Koláčkové z kláštera Sv. Kříže z Kroměříže, která dostala zprávu o hrobu sv. Anežky z pozůstalosti z roku 1954. Pražský arcibiskup Miloslav kardinál Vlk dal povolení k průzkumu 11.11.2009. Pražský magistrát a Památkový ústav vydal souhlas 16. 2.2010.
Atribut: řeholní roucho, královská nebo císařská koruna, případně tři koruny, model kostela. V českém církevním kalendáři svátek přeložen od r. 1990 na 13.11., v občanském kalendáři 2. 3. V řádu Křižovníků byl její svátek uveden jako zasvěcený v r. 1356. Česká patronka, Agnes, Ráchel, Běla.
Patronkou českých světlušek byla sv. Anežka Česká zvolena pro své sociální cítění s nemocnými.
